Víkend #50 pátek a sobota

Opět tu byl další víkend, my jsme si zase vydali plán a zjistil jsem, že to fakt funguje, vy to sledujete a dáváte s náma. A to je fajn!

V pátek odpoledne jsem přijel do Turnova, řešil jsem nějaký blbosti a hned mi volá Vašek Šubert, jestli plán platí. No samozřejmě že plán vždycky platí!

Jinak v u nás začala zima a je to krása:

Večer teda první ježdění na laně tuhle sezónu v ČR. Nebylo to zlý, ale můj pět let starej záložní snowboard v kombinaci s umělým sněhem nebyl žádnej zázrak. Ale šlo taky o pokec a potkání s kamarádama z LBC, takže to bylo fajn.

Na sobotní běžky se přidal jenom Váša a jelikož jel do Prahy, nechtěl jsem, aby si stěžoval, že šel pozdě spát a já jsem odpočatej. Takže jsem vyrazil směr nuda v Turnově, padly píva, padly panáky, nuda byla, potkal jsem spoustu lidí, co říkali, že chtěj někam vyrazit se mnou, ale jestli jsem se jako nezbláznil, když vždycky vyrážím v sedm ráno. WTF?

Jinak přijdu domů, dám si jídlo, zalezu do postele a telefon: "Mončiči, jsem prázdnej, tlačím od Benešů, pojď ven..".

Oprava v mínus moc v sobotu v půl třetí ráno.

Telefon od Váši v 6:23 ráno už tak fajn nebyl. Ale vstáváme a dáváme.

Okolo osmý jsme v Bedřichově a je tam krásně. Parkoviště už je z poloviny plný, je tu prej okolo mínus dvaceti, ale nepřijde mi to zas tak drastický.

Nemáme žádnej plán, ale tak jedeme s davem a na Nový louce to rozhodnem. Vašek má fungl nový běžky a do kopce mu to nějak nefunguje a pořád musí mazat. Já mám svoje starý práskačky, co nejedou ani z kopce, je to trochu spining, ale já se rád trápím a nechávám trápit.

Na Nový louce jedou všichni doleva, takže my jedeme jasně doprava na Kristiánov. Tady jsme hned, dáváme čaj a Vašek po pátý maže, protože do kopce mu to prostě nejede. Ale nejely mu prej žádný běžky, takže to spíš neumí :-D.

Tady plánujeme, kam to odpálit dál. Váša se vyjadřuje, že by ocenil něco kratšího. Tak si říkám, že nepojedeme až na Rozmezí, ale ohneme to doleva. Já teda vím celkem hovno, protože tady jsem na běžkách běhal jako malej s rodičema a teď se k tomu zpětně vracím a poznávám to znovu..

Jedeme po vrstevnici Holubníku směrem k Ptačím kupám, na rozcestí nacházím v kapse kousek čokolády a začínám mít trochu hlad. Jídlo by bodlo, Váša dojíždí, vypadá, že mu to ještě jede, takže volím pravou, protože levá by určitě vedla už zpátky a moc jsme toho ještě neujeli.

Jedeme k Tetřevím boudám a už bychom fakt dali nějaký jídlo. Jenže ať pátrám v paměti, jak pátrám, vím i jak ty hospody a bufety vypadaj, protože tu mám s rodičema naběháno fakt hodně, ale moc jsem to tenkrát neřešil, kde jsme..

Jo a vybral jsem si po cestě chatu.

Na Žďárku se mi dost líbí cesta doprava, protože není vyhrnutá od frézy a ty lidi mě začínaj srát. Takže volíme lehčí fr vložku přes Sedlo Holubníku. A je to parádní, konečně pryč od lidí, v přírodě, v tichu, v bílým, v zimě, v pohádce.

A s výhledem na Smědavu a Jizeru..

..dáváme oběd. Teda oběd, máme jednu Corny a zbytek čaje. Máme fakt hlad, ale ono někde něco bude..

Jinak když jsem psal o těch lidech, kterejch je tu fakt hodně. Zapomněl jsem dodat, že místní fakt dávaj! Každej tady je oblečenej ve Swix (nás nevyjímaje :-D), ale všichni maj hroznej styl, hlavně na klasice, ať to jsou starý báby nebo malý děti.

Dojedeme zpátky do Kristiánova a přece nepojedem stejnou cestou, říkám já. Vašek už má trochu dost, mě začínaj bolet nohy a oba máme hlad. Vezmem to ještě okolo Josefova Dolu, okouknou nádrž!

Zpět z nádrže už Váša místama i nese a pořád mele něco o tom, že už nikdy nikam nepojede a proč to dělá a že ho všechno bolí. Podle mě je rád, že se mnou vyrazil na výlet, jenom si to neuvědomuje teď v tuhle chvíli.

Kousek to ještě máme. Ale po obdivu stylu místních běžkařů bych chtěl vyzdvihnout ještě další věc a to je krása holek na běžkách. Jako na snowboardu jim to taky moc sluší. Ale na běžkách? V těch culíkách? A těch uplejch kalhotech? Chápu že někteří z toho jezděj soupaž jako Standa Řezáč!

Váša končí, do kopce nese, nohy ho bolej, boty ho tlačej, ruce ho bolej, špatně namazáno, špatná skluznice, sníh špatnej, trasa špatná. Říkám mu, že když vydrží do večera, uvidí i zlatý prasátko. Nic nepomáhá, asi  tu zemřeme!

V tom ale přijíždíme na parkáč a Váša vidí zlatý prase!

Na parkovišti potkávám ještě Vejvise s Týnkou a předtím potkáváme Íčkovu ženu, je to fajn, potkat nějaký známý, takhle neplánovaně..

Balíme se a se snem o jídle to otáčíme směr Ábel a vyžíráme všechno, co se v autě najde..

Po cestě jsou teda vidět zajímavý věci. Lidi holt nemyslej a žijou jinak.

Doma jsem myslel, že se přebalím, nahážu věci do dodávky a jede se na hory. Ale cikán je do 22:00 v práci, takže se jede až ráno. Dávám teda po sto letech večer s televizí. Čumím na StarDance a vůbec mě to nebaví. To radši diskotéku ve Špindlu s holkama, co maj culíky.

No a druhej den se zasejc šlo na nějakej ten výšlap. Aby nohy bolely ještě víc. Ale o tom zase až jindy.

tomaass