Tento způsob zimy..

Je to dva měsíce zpátky co byla otvíračka Kaunoše, kde nám první den zakázali jet nahoru, protože nakydalo tolik že museli odstřelovat laviny..

Četli ste? Nečetli? Viděli? Tak tady je aspoň video pro připomenutí : http://youtu.be/7KfmmJYK9a0

Doma panuje podzim a tak jezdim na vejlety, za víkend stíhám vyběhnout v košili na Sněžku, opít se v Barrelu na promítačce a další den na Sněžníku přelézt první 6B boulder..

Pomalu jsem ani nestihl vybalit a už láduju batoh mačkama cepínama a lanem a teplym spacákem a metelíme to s Filipem na Dachstein. Tam místo "Vyjdeme do 2k na Adámka a tam bude začínat sníh, přejdeme přes ledovec a dáme vrchol..", to vypadalo tak, že u spodního jezera v 1k jsme vařili čaj z čerstvýho prašanu a na emergency room jsme se bořili občas jen po kolena, ale většinou spíš tak po pás.. Moje nepromokavý a pár let neipmregnovaný pohory se snažili zpříjemnit mi cestu a tak jsem měl vodní lázeň na chodidla zdarma.. Po noci na zemi na chodbičce v -10' jsme se jen tak podívali těch posledních 800 vejškovejch metrů nahoru na vrcholovej křížek a vydali se trochu rozčvachtaně zpátky k autu..

Dokonce i v Praze se objeví něco jako první sníh, na jeden den.. A začnem plánovat první lyžování v Krkonoších..

Tom mi dává čáslo na Bětku kterou jednou ráno vyzvedávám a jedem do Pece, bereme batohy na záda a Pepíno vede nahoru modřákem a pak dál.. Sníh zase po kolena, jedinej s sebou táhnu lyže (když nepočítám Adama s běžkama) trochu si zanadávám když se přezouvám do přeskáčů a pak pálíme dolu, je to sranda, prašan, rozjedeš se, ledová plotna jedna lyže  vystřelí nahoru, ale dá baví mě to, polívka na výrovce hřeje, sjezd zpátky do pece je boží.. Pak zase nějaký srandy v Turnově, trochu se ztrácim cestou k Tomasovi a uvěomuju si to až když jdu kolem přeškrtlý cedule na konci města.. Když asi po hodině přicházim k baráku, nechci budit a tak si do lehnout do auta, po třech hodinách se probouzim zimou, no nejlepší nápad to nebyl...

Každopádně video je tady :

Pak už sem se dostal na lyže jen jednou a  lezl po skalách a jezil na kole a začínal se bát co z té zimy bude.. Po vánocích jsem měl díky práci lidí po krk a chtěl jsem vypadnout co nejdřív pryč.. Zjišťuju jestli se někdo chce přidat, jeden je přežranej po vánocích, druhej vylytej po kalbách, Tom s Bětko byli na běžkách a taky se jim nechce, tak prostě ráno sedám do auta a mizim z města sám.. Po cestě trochu mrholí, ale je mi to tak nějak všechno jedno... Snídaně na parkovišti a klidnym tempem vcházim do Obřáku, jen tak v košili, je tu jaro.. U kapličky potkávám prvního člověka, horal tak kolem 50 se psem.. Zdravíme se a ptám se jak vypadají cesty nahoru.. Změří mě hodně dlouhým pohledem, pak se usměje: "Podél potoka se jde krásně." mrkne, kývne na pozdrav a jde dál svojí cestou.. Až později když se u vodárny napojuju na cestu si uvědomuju, co vlastně řekl.. a hodně si toho vážím..

Už je tu aspoň trochu sněhu, pod sedlem si beru bundu, nahoře trochu fouká, 40km/h, všude je namrzlo, silnice je dokonce zavřená, stejně chodím jen po řetězech, cestou předbíhám severní sousedy v teniskách a zastavuje mě český pár, ptají se jak vypadá Obřák. "Ta cesta, kterou jsem šel je krásná, užijte si výlet." Nahoře akorát pošlu pohled a jdu na Děčínskou na jídlo, nebo spíš běžím, jen tak pro radost... místama se kloužu a za 20 minut už sedím u stolu a dávám si pivíčko jako křen, kyselo po kterym se oblizuju až za ušima a je mi krásně.. nechce se mi zpátky.. a kdybych neměl nic domluveného, tak jim tady za nocleh třeba naštípu dříví... Když scházím zase jen v košili dolu a kolem mě zpívají ptáci a zurčí potok a místama vykukujou sedmikrásky... Tento způsob zimy je zkrátka prazvláštní.. On si tu pravou krásu jemnostpán Krakonoš určitě šetří na příští rok..

Cestou domu slyšim v rádiu úžasnou větu..

"Kupte si atlas a kalendář, položte je na noční stolek a každé ráno se podívejte kde žijete a kdy žijete a pak už vás nic nepřekvapí."

Hezkej novej rok přátelé a kamarádi..

Užívejte se a žijte jak nejlíp umíte..

Pepa