24 hodin

 

Bežně tyhle zápisky začínaj asi tak jako v 8 se vzbudim, zajdu na záchod, vybleju včerejší večeři a tak nudně dál...

Mohl bych to psát taky, protože sem se ráno probudil s náběhem na virózu, cestou domu na kole jsem sem stihl skvělou snídani a pár much k tomu, pak hned druhý kolo a nějaký to skákání a ve 2 jsem byl doma..

Všechno to vlastně začalo už o víkendu kdy jsem napsal na fejsbůček jestli někdo nechce jet na vejlet do Hornopožárskýho lesa... Ale protože jsou všichni líný, nebo (proboha proč??) musej v pondělí do práce tak jsem zase vyrazil sám..

Celá 24 hodinovka začíná od 4 ale ono to celé bylo sranda takže začnu trochu dřív..

T-2 uvědomuju si že v žabkách po lese chodit nemůžu a nechci zavřený boty, takže musim něco rychle koupit... jedu do krámu, maj v tom bordel jak kdyby to rovnala džambulka po pár drincích (prej se teď hrozně prodává a musí bejt v každym správnym bulváru, tvrděj novináři), ale nacházej mi levou i pravou ve stejný velikosti, jsou mi, nemám čas, ani vaší věrností tentonoc, tady máte peníze, jedu domu.

T-1 Házim věci do batohu na botník si pokládám mapu s vyznačenejma bouldrama a tejpu, je to žula a já chci mít ještě trochu kůže na prstech... sedám do tramvaje, spokojenej protože ty polosandály-poloboty jsou fakt pohodlný a jak s vědomím že tejpa i mapa leží tam kde sem je nechal.. No neva na hlaváku bude lékárna a s mapou se poperu přes telefon... V lékárně je tejpa něco jako sprostý slovo, ale  prodávjí mi bezpolštářkovou náplast...

16:00 Kupuju jízdenku, sedám do vlaku a otevírám Sládkovu limonádu od Staráče.. Poznatek první: Je fakt dobrá. Poznatek druhý: Je nealkoholická a iPod nepřhluší demokraticky vychované děti... To bude vejlet... Naštěstí usínám a budí mě až rána dveří a dotaz průvodčího jestli někdo nenastoupil 10 minut před tím než vystupuju..

17:10 Jsem rozhodnutej pojmout to spíš turisticky a obhlídnout podmínky, takže hned zacházím do nádražky a dávám si kozlíka jako křen.. chtěj za něj zlaťák.. Hostinský se ptá kam mám namířeno, popisuju mu plán a on mi navrhuje pár změn, prý jestli znám lom.. Říkám že jo (z mapy co je doma), je tam super místo na přespání a zkratka k Vlčí rokli.. Děkuju a vyrážim..

17:30 Průvodce na netu nelhal (kdyžtak je to tomash.net/pozary) a sem rád že mám lezečky připnutý na karabině venku, šutry jsou všude, vybírám dva a na každym 2 cesty.. Normálně by cesta k lomu trvala tak 20 minut, já pořád někam odbočuju, okukuju, ošahávám a trvá mi to hodinu.. Výhled je tu famózní přímo z kamenného gauče a místo na přespání je hezčí jak prezidentský apartmá v hiltonu.. Dávám si rezervaci a jdu ještě do Vlčí rokle..

18:45 Cedule hlásá že je v zájmu každého slušného člověka aby to tu zůstalo hezké a čisté, slušný sem, bordel dělat nebudu, žula funguje jak struhadlo, takže ani nepotřebuju maglajz.. Je to tu úplně boží, připadám si jak děcko na hřišti, nakonec dávám 5 boulderů a celkem 8 cest, jsem spokojenej, jdu na milion hvěždičkovej hotel..

20:15 Stavuju se ještě u toho kamennýho gauče slunce se blíží k lesu a já slyšim první lidský hlasy za celou dobu v lese... Táta s mámou a dvě děti.. Lezou, bavíme se,  měníme poznatky, raděj mi kam se zajít zítra kouknout.. Pak už jen připravím dřevo na oheň, uvařim kafe a začtu se do Kerouacka.. Kolem 11 oheň uhasíná a já usínám..

6:00 I když jsem vypnul budík stejně se probouzim, asi se to neodnaučim, dělám si snídani, tahám lajnu a rozhejbávám tělo za prních paprsků co se zvládnou prodrat skrz stromy..

7:00 Balim věci a jdu se kouknout dolu do lomu.. Je to tu hrozně zvláštní, protože skála je tady rovná, jako že fakt ROVNÁ, s přísavkama by člověk uspěl a cesty tady dělaj uměle.. Ale udržovaný to je parádně.. Hned u vstupu před hlavní částí jsou 3 spáry 5-6 metrů, vypadaj jednoduše, blbý je že jsou dole kameny... stejně si obouvám boty a hledám odvahu.. Ta přichází s dvěma klukama co jdou na lano, chvilku kecáme a pak na dotaz co bych dělal kdyby nepřišli odpovídám že nevim, ale že bych to stejně asi zkusil...

8:00 loučim se s nima a vyrážim směrem na východ sem tam si něco vylezu, ale po těch spárách jsou ty 2m kameny trochu nuda.. měl bych si sehnat vodu, mapa hlásá že je tu kousek studánka.. mno doufám že jsem jí někde minul, protože ta budka s louží 1x1m močůvky se nedá označit snad ani za napajedlo pro zvířata..

9:00 Panská skála, vyhlídka kousek od lomu o které mi řikali včera, sušim košili, vyhřejvám se a potkávám kluka co táhne lano, bavíme se, říká že mu ještě nedorazil spolulezec a že má sedák navíc, jdeme do lomu, tady už je to s chytama lepší.. Nejdřív leze on a dává presky, pak mu svěřuju svůj život do rukou a lezu taky.. V půlce cesty mám ruce nateklý jak hvězda americkýho akčňáku, ale držim to dál a lezu jí celou.. Jsem utahanej a šťastnej volá mu spolulezec, tak se loučíme a jdu dál..

10:00 Koukám do mapy že dole ve vesnici je jez, takže nějaký to plavání. Po ceste nacházim šutr kterej mi prostě nedá, pamatuju si ho z videa, to chci zkusit jedna cesta, druhá, úsměv od ucha k uchu.. O kousek dál je další s takovou spárkou a dlouhym krokem tak když už mám na sobě lezečky tak ještě tenhle.. Jeden chyt, druhej chyt, spára, natáhnout se noha sem a LUP sedim na zemi s krásně rozedřenou holení.. Kluci na boulderu vlastně řikali že ty krystaly na žule nic nevydržej.. Druhej pokus už je lepší.. Mám toho dost, došla mi voda, jdu dolu..

12:00 Jez, Sázava, voda, život, připadám si jak znovuzrozenej... Koupu se dokud nepřichází místní omladina z oběda.. Pár kiláků zpátky do první vesničky je jako nic.. Usedám na nádražce ke stolu, dávám si jídlo a pivíčko a hodinu se nechávám hýčkat dokud nepřijede vlak.. Nasedám a chvilku před 16:00 jsem ve Stověžaté.

 

Věnováno všem zbůhdarma u počítače sedícím lidem. Zetlejte a zhyňte když je venku takhle hezky.