GoPro HDR timelapse

Už nějakou tu chvilku sjíždím na youtubu různá časosběrná videa a říkal jsem si, že bych chtěl něco takového taky zkusit. Ježíšek nám s tátou nadělil kamerku GoPro, takže stačilo nastavit funkci timelapse na interval, ve kterém se má obrázek pořídit.

Nojo, ono to zas tak jednoduché není. Prvním problémem bylo zvolení správného poměru mezi intervalem fotografií a kadencí filmového snímku. Naštěstí ví dneska strýček Google všechno, takže po deseti minutách na různých foto diskuzích jsem se dozvěděl, že pro moje potřeby je nejvhodnější nastavit kameru na focení jednoho obrázku za pět vteřin. Ve videu jsem na základě rad z internetu použil kadenci patnácti snímků za vteřinu, což znamená, že se jedna vteřina ve výsledném videu rovná sedmdesáti pěti vteřinám v reálném čase.

Říkal jsem si, že by bylo fajn nasbíraný materiál protáhnout HDR filtrem, který zvýší dynamický rozsah expozice mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem (hrozně chytrá věta z Wikipedie). Díky tomu vyniká zejména pohyb mraků a změna nasvícení. Fotoznalci si budou určitě trhat vlasy, ale já pro svoje potřeby využil freeware editačního programu od již výše zmíněného Googlu, Picasu 3. Kámen úrazu při vytváření časosběrného videa je obrovský objem nafoceného materiálu, tudíž u levnějších modelů zrcadlovek se rapidně sníží životnost závěrky, která se uvádí něco okolo padesáti tisíc cvaknutí. Já na GoPro nafotil něco pod tři tisíce fotek, což je o trochu více, než jedna šestnáctina životnosti závěrky u zrcadlovky (podle znalců z diskuzí).

Další problém byla editace videa. Video segmenty z jednotlivých snímků jsem vyrobil přímo v Picase a poté sestříhal v Adobe Premieru. Částečně nepříjemný byl velký datový objem jednotlivých videí, právě kvůli falešné HDR vizáži. Například pohyb v rámci obrazu (keyframing) jsem dělal téměř naslepo, jelikož i můj poměrně výkonný notebook měl problémy s vytvářením náhledů. Po téměř  tří hodinovém exportu v omezené kvalitě (kvůli uploadu na youtube a vimeo) jsem zjistil, že asi ve dvou případech vyjel záběr o kousek z obrázku, ale už jsem nechtěl znovu trápit procesor s opravou a novým renderováním (ok, možná jsem byl trochu línej i já).

Tak dost keců o tom jak hrozně těžký to bylo vyrobit. Byla to sranda a fakt mě to bavilo, takže to ode mě určitě není poslední sbírání času.

Máťa