Rychlá Praha

Když jsem odcházel předstírat studium do Prahy, všichni říkali, že je tam život hrozně rychlej. Já tomu nikdy nevěřil, ale až teď mi došlo, že je tam fakt všechno nějak v hecu, nevěříte? Důkaz místo slibů!

Původně jsem si sem chtěl tenhle týden vzít kolo na volný chvilky, ale po nedělní vyndávce v Lomu jsem byl začátkem týdne rád, že vylezu schody, stihnu se dojít vyblejt na záchod a žebra dovolej pár hodin spánku v kuse.  Takže pohyb prej ještě ne,  radši budu umělcovat. Už mám několik časosběrů za sebou, ale nikdy ne s tolika lidma okolo. Když člověk stojí 20 minut na každém místě, potká fakt zajimavý lidi. Pár postřehů zde: někteří lidé dělají že nechtějí být v záběru, takže radši kameru přeskočí nebo přeběhnou (to že před ní musí stát 5 sekund aby je chytla, je už jiný příběh), někteří jí chtějí zašlápnout i s chudákem Máťou a jen cizinec se slušně zeptá, zda-li náhodou nepřekáží (vysvětlovat, že je účel, aby se tam někdo hejbal je asi taky zbytečný, každopádně zajímavá sociologická studie). To že každej čumí na blbce s malou blikající krabičkou je přece jasný, atrakce!

První lokace proběhla na Bytíku za oknem, kde jsem chudáka kameru úplně zapomněl a šel do školy (díky tomu jsem nafotil bouřku!), dál jsem se posadil na Mírák před malej Vyšehrad, na Slinták mezi tramvaje a pak jsem spojil příjemný s užitečným a udělal superstar z mojí fakulty.

Ček da vídeo hír!

  Máťa