Fotopříběh - Paragánská padina

Po delší době opět fotka s příběhem, v tomto případě spojená s .....

Píše se 17. říjen a na dveře bouchá pošťák, který pro mé překvapení přivezl nový objektiv, a to starou, poctivou pevnou padesátku od Pentaxu. Je spíš určen na portréty a krajinky (v mém případě na krajinky), ale i na jiný druh fotek se určitě neztratí.

Samo sebou se dělá hned první cvak u stolu, kde to rozbalujete. Můj první objekt byla kytka na stole a dál to vezmeme popořadě tak jak, to lezlo z foťáku.

Další test, co to umí a neumí, jak to kreslí a jaký to má barvy, byl asi o čtrnáct dní později na hoře Říp.

Chtělo to ale ještě vyzkoušet nějakou akci, nějaký sport. Ideální příležitost k tomu byla na Kačerrově exhibici na backyardu.

Přichází čas na zkoušení portrétů. Není to ale moje záliba a moc jí nevyhledávám, takže mám jen jednu tímto objektivem.

Žádná příprava, žádný makeup. Jen momentka, nic za tím nehledejte. (Snad mě nezabije, až se tady uvidí :D )

Co dál zkoušet, poznávat?

Jednoho podzimního odpoledne, kdy přálo počasí, se chystám vyfotit nějakou západovku. Když ale přeje počasí, neznamená to záruku pěkné západovky. V tomto případě úplně chyběly mraky a bez nich to je pěkná nuda. Trochu improvizace když je slunce níž a fotky Ještědu a Kozákova jsou na světě.

Poslední fotkou pořízenou tímto objektivem, je výhled z Kozákovské rozhledny, kdy nad Turnovem bylo rozlité mléko a my jsme se museli jet načerpat trochu slunce místo mléka.

Na závěr jen dodatek, že objektiv vám neodpustí když blbě stojíte. Místo zoomu musíte udělat pár kroků :D

cartman