Tomaass žije – kompletní komplet

Naposledy jsem nějakej ten slint psal koncem září, pak tu taky vyšly nějaký ty reporty z posledních závodů a z blbnutí za autem na laně a pak by si někdo snad mohl myslet, že je konečně po tomaassovi, žádný takový já si žiju a jak já si žiju!

Mám teda napsat jako co jsem třeba tak dělal, toho bylo tolik, že to nejde jen tak napsat, ale dá se to rozdělit do pár kategorií.

Kolo.

Na A51 jsme jezdili samozřejmě, co se dalo. Moje poslední ježdění bylo přesně, když k nám zavítalo pár buzíků z Prahee, já jsem si pracně doma přepletl zadní kolo a po pár skocích ho rozsekal na kaši na transféru a od tý doby jsem si nový zadní kolo nepořídil, takže jsem na pevným kole nejezdil a nikde do molitanu nepadal a takový, triky prostě žádný nový nebudou. Občas takhle napíšu zkusmo Mufovi, protože od něj chci koupit zadní nábu a nikdy mu pak nezavolám, kam se pro ní mám stavit. Podobně jsem si vlastně taky dohodnul, že se stavím v Katmaru pro sedlo a ještě jsem to nějak nestihl, tuhle jsem šel v pět ráno okolo z face2face a nikdo tam nebyl. Na MRSNě jsem jel na z poloviny půjčeným kole a pár tejdnů na to, mi přišla vidlice, tak jsem to byl jednou projet, taky jsme byli na tom singlu, ale to už jste určitě četli v DéBéčku. A pak napadnul sníh a když je sníh na kole se nejezdí, ne Radku, nejezdí.

Sníh.

Letos jsem se rozhodl, že bych si to měl trochu víc užít, takže jsem strávil pár pěknejch dnů na horách. Na radu Keliho jsem si pořídil Sims Protocol a jakože zkusím teda nějaký to ježdění na banánu, musím vám říct, že jsem z toho byl nešťastnej, samozřejmě nový prkno je super, tvrdý, jede to jak hovado, ale po čase jsem zjistil, že je to na sjezdovce absolutně napiču. Tak už jsem si říkal, že to prodám, protože na ježdění mě to neba a do parku mám alohu a v tom mi píše Keli, že to samozřejmě je na sjezdovku na nic, ale v prašanu, že je to boží. Po projetí v prvním prašanu jsem zjistil, že neprodám, neprodám. Taky jsem po dlouhý době zase lehce zavítal do snoupárku, no myslím, že bych měl příští rok trošku začít víc lítat, nějak mě to chytlo. A možná si koupím helmu, to jsme si takhle s eMTým nalítali celej park, sedíme dole v hospodě a on povídá: “Všiml sis, že jsme byli jediný dva, který skákali ten nějvětší skok a taky jediný, co tam jezdili bez helmy?“. Kromě prkna byly i lyže, MT mě půjčil telemark, klu-ski – letos bez větších poletů, možná to ještě vyjde, běžky – Maňas myslel, že mě 30km v Polsku v dešti zabije, už si nevěděl rady, tak do mě lil i teplý sladký pivo a pak to vzdal a mnoho dalšího. Docela jsem si už užil, je mě zima a už chci asi zas to léto no. Teda nesplnil jsem si velkej sen a to jít s klukama aspoň jednou na sněžnice a bojím se, že už to nevyjde, kdyžtak to asi budu muset dát příští sezónu, koupím si pípák a ta investice mě donutí se na lanovky konečně vysratkašlat.

Zimní příprava.

Jak každej píše na tom netu o tom, jak dře a natáčej se a takový. Tak jsem si říkal, že to jasně taky udělám, pod pokojem mám posilku, tak jsem si jí zaplatil. No jako nadšení bylo veliký, ale nějak to moc nedopadlo. Zatím. Ale v hospodě jsme byli kolikrát, to jo, takže připravenej dát v létě party a druhej den jezdit jsem!

Koloběžka.

Láska mých posledních dnů, spolubydlící Vejvis přivezl na kolej starou dobrou Micro koloběžku, já nevím jak u vás, ale u nás v Turnově byl takovej scooter boom, že to musel mít jednu dobu každej. No hned co jsem jí viděl, jsem se na ní musel jít rozsekat na chodbu a od tý doby mě to nepustilo. Přivezl jsem si z domova svou (o dost horší než micro, když je micro volná, jezdím jen na ní) a už vůbec nechodíme pěšky. Na záchod, do sprchy, s košem, na jídlo, do školy všude na koloběžce, rychlostní RZ Strahov-Švandovo divadlo je na programu každej den, v přestupech na metru jsme nejlepší, všude na nás koukaj divně, nechápu.

Downmall.

Na podzim se mě ozval Maverick, že chce drop na závod v obchoďáku, jestli mu ho vyrobíme. Zavolal jsem Tomovi, ten řekl, že není žádnej problém, tak jsme se jali příprav. Nikdy jsem nic takovýho nedělal a bylo to docela zajímavý, nikdo nic nevěděl, občas nějaký změny, návrh se odvíjel od Tomový kuchyňký linky a podobně. Nakonec jsme stvořili, co jsme stvořili a snad to nebylo tak úplně zlý, trvalo nám to asi měsíc vymejšlení, telefonování, dohadování, shánění materiálu uprostřed zimy a poslední dny příprav snad Tom ani nespal a nervózně okolo toho chodil, protože kdyby to nevyšlo, byl by to velikej průser.  Když to Mave v pátek ve dvě ráno doplachtil, hrozně jsme si oddychli. Závod stál úplně za hovno a já jsem ho vyměnil za výstavu žrádla, špatná volba, nikdy víc. Jo a je to nějak trend říkat místo „čau“ „proč nejedeš?“. Proč bych sakra měl v zimě jezdit na kole po obchoďáku? Jedinej pádnej důvod je, že bych mohl vyhrát peníze, což je blbost, druhej že bych byl ambiciozní modelingovej teplouš, kterej potřebuje mít fotečky z obchoďáku v časopise a na fejsíček a fotku máme s eMTým i tak , pohoda.

Víc témat mě nenapadá, tak jsem dodal aspoň miliardu fotek, těším se, až se uvidíme na kopci, hrozně moc se těším, tomaass.