Skok na Vesecku

Mates s Dandou si udělali skok, já se takhle jednoho odpoledne flákal a napadlo mě, že bych se šel konečně taky prolítnout. Píšu teda Dandovi a prej za patnáct minut tam, tak ok za patnáct minut tam.

Píšu ještě Milhausovi a prej to na klu-skách nepůjde, to se mě nějak nezdá teda ,takže si je beru. Ségra bere auto, Martina foťák, já klu-ski a prkno a razíme.

Na místě jsou teda dva pomenší skoky, ale na prolítnutí za barákem ok.  Nejdřív to teda zkouším na klu-skách, dopad není na tento nástroj úplně ok, ale je to celkem fajn. Teda až do doby než mě napadne, že zkusím 360 a dávám si samozřejmě hrozně na držku, něco mě lupe v lokti, docela to bolí a nejde moc hejbat, beru si teda radši prkno.

Lítáme si s Dandou, kecáme, děláme blbosti, padají různý takový ty ošahávání prkna, 180tky a podobně. Doráží Mates, já se asi ještě cejtím málo doraženej, takže bourám do stromu a padám před pobavený běžkaře na dojezdu. Mates se točí na všechny strany, padá tma, Martina mrzne, vydáváme se dom, krásně strávený odpoledne, měli jste se přidat.

Doma mě sestra vyšetřuje, vypadá to na nějakej natrženej vaz v lokti, takže prej klid, to je ale nereálný, protože musím jít potrénovat na nedělní autoskijoring, takže dostávám krásnej tejp a letím se tahat za autem zrmzlou tmou. O tom zase jindy, koukněte na fotky a užívejte zimy.

tomaass a Martina