Tomaasovy prázdniny vol.2

Děti už šly do školy, já sedím doma nad učením, protože mám ještě jednu zkoušku, takže rád napíšu o tom, jak jsem se v létě flákal, budu mít pocit, že jsem něco udělal a možná to bylo užitečnější než výpočet odrazů na vedení.

Druhá půlka začala dirtově a my jsme vyrazili tradičně do Roztok.

O závodech v Mokropsech jsem vám taky psal, takže to přeskočím(fotky z party jsou tu).

Další tejden jsme nějak zavrhli Klínovec a nakonec jeli do Úterskejch tlam. Auto nejelo, takže já jsem jel s Maňasem a Verča jela s panem Liškou. Zabalil jsem si teda po dlouhý době úsporně do batohu a připravil se na cestování jako dřív. Z Úterý vám napsal report Pól. Mě se závod líbil, Tachmund to měl dobře připravený.  Asi bych konec trati navrhnul trochu jinak, hlavně mi hroznej problém dělalo brždění na dirty, takže jsem tam nic moc nepředvedl a v sobotu jsem ještě pobavil diváky, když jsem chtěl dát 360, jednou jsem za to škubnul málo a byla to pěkná 180, podruhý celkem zdařilá 540, ani jednou jsem neodcouval. Nejvíc se mi líbila tombola, chtěl jsem pláště nebo čepici nike a nic. V soutěži v exování piva o plášť jsem prej sice podle pana Lišky nad členem horské služby vyhrál, ale bylo to tak těsné, že souboj skončil remízou, týpek do dalšího piva nechtěl jít a když jsme si měli střihnout, netaktizoval, takže jsem s nůžkama jasně prohrál.

Další víkend 3DH v Rokytnici, naši odjeli, nechali nám tu almaru, naskládali jsme do ní moje i Verči kolo a v pátek už kupujem 4 hodinovou permici. V měřáku jsme vyhlásili soutěž bez šlapání, který se teda elitní závodníci jako Kaštan, oba dva Kubajzové, Adam a tak odmítli zúčastnit. Kaštan to vysvětlil tak, že to dělá kvůli sponzorům, já tohle vyšší ježdění nechápu. Nakonec tento kontest vyhrál samozřejmě Luděk, kterej zajel bez šlapání i Kaštana a tak, takže si z něho pak dělal srandu. Chudáci kluci, soustředěný, sjezdový speciály, rvou celou zimu a pak je zajede Luďan, jo měli si koupit taky RB. Já jsem dal obě jízdy nějak tak bez větší chyby, či pádu, ale milion malejch chyb o kterých víš( ještě víc o nich víš, když jedeš za Luďanem) se opět nasčítalo, takže jsem skončil 14., ale i tak jsem měl radost, protože to byl snad první závod bez pádu, uf. Luďan řekl, že bych to měl dát pod ty tři minuty, tak bych asi měl, pojede se tam ten pohár, uvidíme, jak se protáhne párty.

A pak už jsme nikam nejeli, akorát jsme se váleli doma, jezdili na A51, dirtech, lili v klubu, jezdili se koupat, četli knížky, koukali na filmy a tak. Naši byli pryč, bydleli jsme zase s Verčou, konec pránin jsme si užili.

Stala se mi vlastně jedna nepříjemná věc, zánovní dirtjumper po maňasovi tomkovi z roku 2004 se trošku rozpadnul, uvidím co s tím bartoníček vymyslí, ale zatím to vypadá na konec dirtování a šetření přes zimu. (Jó kdybych tenkrát v Rokytnci při měřáku šlapal jako Kaštan, bikestuff s čárysem mi to zaplatí) Vlastně jsem si půjčil bmx a zkouším to teď na něm, jsem na tom takovej nejistej, ale je to sranda, zase něco trochu jinýho, měl by jsi to taky zkusit Martine. Těšil jsem se jak si přes zimu vydělám na enduro, ale bohužel potřebuju i vidlici na celopéro, jelikož chci tu dvoubrejlicovou a auta mě stojej tolik, to ani nestojí za reč. A co toho ta maličká veronika sežere? A ten její velkej pes? A Já co toho sežeru? :-D :-D :-D

Tak zas někdy, v příštím dílu už vám snad prozradím něco o tom, jak jsem poladil staronovou káru a už zase budu hnít v Praze.

Čau Tom(aass)

P.S.: Vidlice 66 stále na prodej, pro majitele marzocchi 55 ideální!

Čárys minulej tejden článek nevydal a když už mám tolik hezkejch fotek z Rokytnice, napíšu o tom pár slov. Unavenýho z tahání pařezů a každodeního vstávání v sedm (proč Veronice ta škola začíná sakra takhle brzo?) mě V přemluvila, že musíme jet už v pátek, protože půjdeme do Šnekolendu. Co bych pro ní neudělal že. Diskotéka celkem dost, Lepo totálně na kaši obtěžoval holky, až se jich zastal hodně velkej vyhazovač. Markéta se opět předvedla, asi nejvíc bodů u mě má za to, že vytáhla na baru Prochajdovi péro a začala mu ho honit, myslím, že to už není málo. Bobo hrál soutěž o to, jestli dokáže dát dvě krabky za večer a začal balit přestárlou nakynutou cikánku, nějakýho novýho MTýho to chtělo, jen s tím vkusem to asi ještě musíš vyladit (druhej den už to prej byla normální věková kategorie). Bikestuff mi před závodem poslal nový řidítka, protože mi Lůďa řekl, že to bude dobrý. Já vím, že jsem o tom teda kecal celej ten víkend, ale nevěřil jsem, že to bude až takováhle změna, no jestli někdo jezdíte sjezd a nemáte nízký široký řidítka, přozřete jako já :-). Trať teda docela fajn, celou sobotu je mi pěkně blbě, jelikož navyklej vstát v sedm, jsem spal asi čtyry hodiny. Na konec dne se ještě pořádně zválím, jelikož uprostřed nejčistší cestičky na trati je nastraženej obrovskej šutr. Závod se mi nechce jet, nakonec se vnitřně ukecávám, ten druhý říká, ať jedu, tak jedu. A nejde mi to, unavenej dobitej, vůbec si to neužívám, čas 3:05 by kdokoliv jinej zajel i v sedě. Nějak mi to nešlo.

Report, foto, video je tady.

Nakonec bych chtěl asi poděkovat všem, co z nás měli srandu, co nám otravovali život, hlavně pak Maverickovi a Matějovi, po roce a třičtvrtě zřejmě končí asi to nejhezčí, co jsem v životě zažil. Děkuju.