Pár postřehů z Karlovic a náš výlet po Moravě

Loni jsem do Karlovic nejel, už ani nevím proč, letos jsme si slíbil, že pokud dám zkoušku z matiky a odevzdám semestrální práci z programování zaloužím si výlet. Ve čtvrtek jsem udělal matiku, v pátek ráno odevzdávám program v Javě a unavenej a nevyspalej večer sedím s  Márou Tomem v dodávce, která si to upaluje kamsi na východ přes Rusko až do Asie, cílová destinace Velké Karlovice.

Reportů je na netu tuna a je to nuda, já chci jen napsat co mě napadlo, jestli to někoho zajímá, možná ne.

Parkování. Na místo přijíždíme okolo půlnoci, chceme zaparkovat, ale bohužel na parkovišti už to nejde, stojí tu už tak deset aut. To by nebyl až takovej problém, ale letos je prostě povinná výbava na závody mlíko, takže přijedeš, vymlíkuješ co největší depo a úkol je splněn. Parkujeme teda na louce v kaluži u mrtvý kočky, co si myslela, že je veverka(Luďanova teorie), nemáme mlíko, takže máme zase depo v píči a zvítězit nemůžem, jdeme spát.

Ráno. Lidi, co mají depo už jezdí, my depo nemáme, snídáme a čekáme, až to uschne.

Odpoledne.Jezdíme, dáváme něco přes deset jízd, nikdo z nás netuší kolik, protože nemáme depo, nejsme závodníci a podvádíme.

Peníze. Týpek vybírá za stan 100kč, za auto 100kč, depo je k tomu zdarma. Stan co stojí vedle auta je nějakejch cizích lidí a ten kluk, kterýho je to auto, jezdí. Jsme hajzlové neplatíme nic, ostatní platí aspoň za stan od depa.

Drezy. Já a Luďan vozíme moc pěkný drezy z roku 2004, který jsme si tenkrát, když jsme začínali jezdit, udělali, chceme totiž být jako vy, kdo má víc sponzorů vyhraje.

Lukas. Vzal Henďu, Luďana a na střeše si přivezl Haven stan. Rozložil depo na druhý straně louce, zamknul auto a šel jezdit. V neděli stan, pod kterým jsem nikoho neviděl, složil a jel domů, není nad to mít svůj velký stan.

Závod. Ten jsme oba s Márou tomem posrali, mě se to hrozně líbilo, moc mě to bavilo, ale opakovala se moje smůla ze všech posledních závodů, kdy to jedu stokrát před závodem, ani jednou nespadnu a v závodě hned čtyřikrát najednou. Finálovou jízdu jsem jel poslepu, protože jsem si nevyrobil blatníček, bohužel v lese bylo moc stromů, který já jsem neviděl a po druhý nebo třetí bouračce mi strom ohnul páku od zadní brzdy kamsi dolů, takže ani můj plán zadriftovat dole v kaluži a pocákat lidi se nezdařil. Mára Tom jel jako blesk, ale prorazil přední, tak nám udělal aspoň pěknou show, když se zválel při tlačení kola do cíle. Nejvíc se mi líbilo jak jel Filip Matuš a vyhrál to Matěj Charvát, MáraTom říkal, že to vyhrál kluk mý holky, ale já vim, že to vyhrál Charvát protože jsem mu fandil a ještě jsem fandil tomu Kaštanovi a ten taky něco vyhrál. A Henďa byl i bez klíčů od Lukasovýho auta, kterejch se dožadoval i u komentátora druhej a to na prázdným zadním kole.

Komentátor. Už tam nebyl ten Mejtskej, ale novej týpek, sice je stejně hroznej, ale aspoň je to něco novýho, nás bavil teda dost a aspoň nám vymyslel novou přezdívku Mára Tomáš.

Luďan. Je takovej kokot. Samozřejmě jsem čekal, že vyhraje. Ok. Luďan odstartuje svojí jízdu, jede, přijíždí k první dřevěný klopce, chčije jako svině, hmm nebudu měkkej, dám vólo, nejsem buzík, prd, pádá. Málem jde přes vólo, pochroumává si ruku, dole zase whipuje na gapu a málem padá podruhý. Ztrácí tři vteřiny na prvního a je, myslím, pátej, mohl sis docela hezky zaplatit cestu :-), tak příště snad už. Doufám, že můžeš v práci fungovat.

Party. Žádná nebyla, všichni to berou dost vážne, je to přecijenom českej pohár, takže jsem z toho byl smutnej, dopil jsem a šel jsem spát.

No a po závodě si všichni sbalili depa a jeli domů. Já jsem skočil do potoka, sbalil mokrej stan a s Márou Tomem jsme se vydali na trip po Moravě plný ježdění na kole s vůní slivovice a pečenejch prasat. Večer jsme zakempovali ve Zlíně, dali pár piv, Earla a spát. Ráno jsme přejeli na dirty na Skalku. Sem za náma přijel Jirka a že když nebude pršet, tak odpoledne půjde skákat. Ok, my jsme si dali do pořádku kola a dodávku, Jirka skoky, odpoledne začalo pršet, tak jsme se sbalili a jeli jsme pryč. Vyrazili jsme do Brna, kde teda taky začalo pršet, tak jsme jeli do Olomouce, kde začalo pěkně pršet, náš další směr byl Ústí nad Orlicí, kde docela pršelo, takže jsme se asi v sedm večer dostali do Hradce, do skateparku, kde vůbec nepršelo a i kdyby, tak to bylo pod střechou. Tady jsme si docela pojezdili, dali si večeři u donalda a vydali se zase na cestu.

V deset jsem byl doma, v jedenáct u Veroniky v posteli, venku je modrá obloha a neprší, jdu vybalit a zabali na kozzy, gumovky beru s sebou.

Zatímco na Moravě chcalo, tak na Slovensku se blilo.

tomaass