Je tomu už minimálně půl roku, co jsem pomalu začal přemýšlet, že si na léto opravím silničku, která leží v garáži asi deset let, ne-li déle. Tomaass mi na to říká, že tímhle stylem ježdění už nebudu cartman, ale co, mě to nenechá spát a chci se svést. Pokaždé, když chodím do garáže, tak na ni koukám a říkám si, jaký by to byl zabiják kilometrů a při jednom z posledních xc výletů, kdy bylo všude mimo silnici mokro a já to rvu na těch širokých pláštích, si říkám, že je čas s tou žiletkou něco udělat.

Jdu ohlédnout její stav, vše se zdá být OK, akorát galusky nejsou zrovna fresh, no nic, nějakou korunu do toho vrazím. Dlouho neváhám a jdu do krámu zjistit situaci, co to stojí. Jsem zaskočen. Nejen že žádné galusky na krámě nemají, ale nejlacinější stojí 600ká a prý už se to tolik nevozí, spíš plášť a duše. Asi jsem zaspal dobu. Jdu do dalšího krámu, odpověď stejná. Jdu se alespoň uklidnit k Verče do práce, kde si od ní dávám dobrou zmrzlinu.

Bylo mi doporučeno kolo přinést, protože na mělké ráfky asi nepůjdou klasické gumy. Jdu tam s tím. Slyším přesně to, co nechci, nejde to. Další rada je koupit rovnou celý zapletený kola. Vydělávám snad milióny? Cena je ale jen o trochu vyšší než za galusky. Říkám si, jestli to má vůbec cenu do takový hajtry rvát tolik peněz, když jsou ty ráfky a náboje to nejlepší co na tom kole je. Zkouším to jen nafouknout, ha, drží to, tak alespoň kupuju redukci na pumpičku a tím moje výdaje na silničku ve výši 25 korun zatím končí.

Musím jí hned vyladit podle svých představ a pochlubit se jaký mám nový stroj. Jdu na to. Začínám přehazovačkou, která se jeví lehce zatuhlá, promazávám. Nic. Šroubu pomálu, tak kroutím s čím se dá. Nic. Alespoň jí utahuju v poloze, kde to tak nějak přehazuje na všechny pozice. Další level jsou řidítka, na ty berany se nedá koukat, chce to styl, dám tam rovný klacky. A další důvod je taky moje lehce zvětšené břicho, které není zrovna moc dělané na takové velké ohýbání se na kole do aerodynamické polohy. Vyskytuje se ale další zádrhel, šroub na představci taky poznamenala doba nepoužívání a nejde povolit. Flexa to vyřeší, problém už není, šroub přeříznutý. Následuje další problém, jak dostat berany skrz tak malou díru v představci? Sundávám starou zpuchřelou omotávku a chci sundat brzdy, ale kde. Šroub na brzdě nikde, přeci to taky nebudu řezat, nacházím ho vevnitř po zmáčknutí brzdy. Pak přichází hrubé násilí a kladivo, berany stejně nejdou ven, chytám nerva a šahám znova po flexe. V tom ale přijíždí milhaus domu, vysvětluju mu, o co jde a on dává rady. Ale já jsem asi tak blbej, že si ani nevyzkouším brzdy na ty rovný klacky, no samozřejmě že to nejde, ještě že milhaus radí. Zlehka naštvanej tam mlátím berany zpátky, ještě že jsem je nerozřezal. Nezbývá mi nic jiného, než to dát do původního stavu, protože milhaus se s tou přehazovačkou chce pokusit něco udělat a projet se na tom. Hotovo, snad to pojede. Nedá mi to a i tak se na tom chci aspoň projet. Sedám na to, a co zjišťuju? Ano, rám je na mě trochu velkej. Po tomhle všem, co jsem s tím dal práci a půl ročního rozhodování, mě vůbec mě nenapadlo zkusit, jestli mi to kolo vůbec je.

Projíždím se v pantoflích okolo baráku, je to nějaký vratký, málem jdu k zemi a nějak blbě to zatáčí. Další chyba, po hrubém násilí, zůstaly řidítka nakřivo o prasklém představci ani nemluvě. Raději sesedám, jako by mě ta silnička nechtěla a říkala, jdi pryč. Jezdit se na tom v mém podání dá, ale jen kousek, žádný vejlety co jsem měl v plánu. Tak třeba vyšší a hubenější milhaus to trochu využije, nebo snad o ni máte někdo zájem?

Napadá mě jediná jiná varianta lepšího zabijáka kilometrů, než zatím mám, a to nějaký trek s žiletkama. Další brouk do hlavy, uvidíme, jak to dopadne.

cartman

Share on Facebook